07.01.2017, Vladimír Klaus, navštíveno 6023x
Můj vztah ke kalkulačkám začal nepřímo obecně velkou zálibou v matematice. Pak přišly první hrátky s logaritmickým pravítkem, ale to nebylo úplně ono. Práce byla nepřesná a obtížná, ale hlavně - byla to mechanická věc a já jsem tužil po elektronickém zařízení.
Pak jsem měl nějaké kalkulačky půjčené, byly staré, nemotorné, skoro nic neuměly a všechno jim dlouho trvalo. A vypadaly nějak takto, byly často napájené přes adaptér, displej býval fluorescenční. Ovšem pořád lepší než logaritmické pravítko. Rozhodně jsem s nimi mohl provádět první pokusy související třeba s přesností výpočtů, prioritou operátorů apod. Samozřejmě v té době byly už i hodně pokročilé, programovatelné kalkulačky, třeba od Texas Instruments, ale ty se ke mě dostaly až o pár let později.
K zásadnímu zlomu došlo v roce 1983, kdy jsem dostal (na tehdejší poměry) skvělou vědeckou kalkulačku SHARP EL-514.
Stála tehdy 250 bonů (1 tuzexový bon = 5 Kčs), tedy šílených 1 250 Kčs. Proč šílených? No protože to byla přibližně polovina běžného platu v roce 1983 v ČSSR. To se dá těžko představit, ale snad malé přirovnání - je to něco, jako by dnes (2017) stála 11 000 Kč. Jak dlouho byste na ni šetřili a opravdu byste si ji koupili?
Tehdy kolegové u mamky v práci říkali, že ta je tak dokonalá, že řadu věcí ani nepochopím a nebudu potřebovat. Ano, bylo mi 13, ale to mě neznali :-) Práce se statistickými funkcemi, počítání v šestnáctkové soustavě nebo převody mezi pravoúhlými a polárními souřadnicemi byly pro mě obrovská zábava. Protože, co dělat s kalkulačkou která umí 4 základní aritmetické operace a k tomu možná procenta a odmocninu? A spletli se i v tom, že to nebudu potřebovat. Pravda, v 7. třídě ZŠ to opravdu potřeba nebylo, ale nabité znalosti se pak více než hodily, jak na střední škole, tak při programování nebo zkoumání assembleru a jeho hexa kódů.
Současně s kalkulačkou jsem dostal knihu Co umí kapesní kalkulátor, která mě také zcela zásadně ovlivnila (k dostání třeba zde). Knihu vydalo SNTL (Státní nakladatelství technické literatury) v roce 1982 jako překlad maďarského autora, který ji napsal již v roce 1978. Ale to nebyl problém, u nás všechno vycházelo se zpožděním. Hlavní je, že to vůbec vyšlo a dalo se koupit. A také je třeba si uvědomit, že tehdy byl svět i technologie mnohem pomalejší, takže 4 roky opravdu nebyla žádná tragédie. V knížce byly vysvětlené opravdové základy, ale i technické řešení, práce s registry, jak vlastně funguje odmocňování nebo výpočet exponenciálních, logaritmických nebo goniometrických funkcí. Když dnes vidím třeba na Facebooku úlohy související s prioritou operací a těch špatných odpovědí, tak si říkám, jak by i taková kniha mohla osvětlit základy matematiky všem, kteří v tom tápou (a možná o tom ani nevědí). V knize byla i řada "her", jako třeba počítání horoskopu, zjišťování dne narození ale i hodně náročné úlohy vedoucí k diferenciálním rovnicím (změny počtu lišek a zajíců v závislosti na čase).
Možná už chápete, že pokud vás tato "pokročilá" technologie potká ve 13 letech, tak jí propadnete na celý život. Od roku 1983 jsem se potkal se spoustou další kalkulaček, jednoduchých, vědeckých, programovatelných. Některé dosud mám, jiné jsem měl jen půjčené (třeba na střední škole během hodin češtiny), další jsem si koupil později, ale to není zase tak podstatné. Podstatné je, že mě to stále baví, dává smysl, a proto se budu snažit připravit další pokračování na toto téma.
Nepodceňujte kalkulačky - Excel za vás všechno nevyřeší!