09.01.2017, Vladimír Klaus, navštíveno 2587x
Tato interakce umí ztmavit nebo zesvětlit kontrast podle toho, s jakou barvou dochází k interakci. Když je světlejší než 50% šedá, tak je výsledek zesvětlen, když je tmavší než 50% šedá, je výsledek ztmaven. Ukážeme si to na jednoduchém obrázku, který vyplníme tmavě červenou barvou.
Nyní nad něj umístíme vrstvu, vyplníme černobílým přechodem a nastavíme interakci na Vivid Light.
Přesto, že je černobílý přechod plynulý, výsledek se skládá v podstatě z černé (dolní třetina), jasně červené (horní třetina) a relativně pozvolného červeného přechodu uprostřed. Zajímavostí je nahoře bílá linka, která není chybou – čistě bílá má už takovou sílu, že dolní barvu přebije. Výsledek je tedy docela dost kontrastní, což se může hodit pro vylepšení spíše nevýrazných fotografií (například focených, když bylo pod mrakem), ale zároveň musíte počítat s tím, že dojde k degradaci detailů.
Zduplikujte vrstvu (Ctrl+J) a nastavte jí interakci na Vivid Light. Mdlý obrázek se podařilo oživit a v tomto případě asi nebude třeba nic dalšího podnikat. Jinak by se nabízelo například snížení krytí horní vrstvy.
Když už takto vylepšujete fotografie, hned vyzkoušejte příbuzné interakce – Soft Light, Hard Light a Linear Light. První z nich nabízí nejmenší intenzitu „vylepšení“, pak přichází Hard Light s větší intenzitou, poté Vivid Light a nejagresivnější je Linear Light (ale od Vivid Light se moc neliší).
Tato fotografie je z hlediska kontrastu docela v pořádku. Ukážeme si ale na ní, k jak dramatickým změnám dochází, především k té již zmíněné ztrátě detailů, spíše posterizaci (snížením počtu barev se degraduje pozvolný barevný přechod na skokový).
Pěkně je to vidět na obloze, kdy na původním obrázku byla velká škála modrých s plynulým přechodem, zatímco zde je už v podstatě jen modrá, azurová a bílá.
