Ten můj font, Simon Garfield

21. 5. 2019, Vladimír Klaus, přečteno 62x

Grafika
Knihy

Ten můj font, Simon GarfieldExistuje 100 000 fontů. I tímto začíná naprosto perfektní kniha. Hned od začátku nabízí řadu příběhů, zajímavostí a krásných ukázek i historických odkazů. Samozřejmě nelze vynechat ani začít něčím jiným než kritikou fontu Comic Sans, ale zde s velmi důkladným vysvětlením, kdo a proč ho stvořil a co ho udělalo tak rozšířeným a zároveň následně neoblíbeným.

Následuje hodně zajímavá zmínka, co vlastně přesně znamená Upper Case a Lower Case, u nás překládané jako malá a velká písmena. Mezi zajímavosti rozhodně patří, že vás za nesprávné použití písma mohou vyhodit z práce nebo že autor jednoho z velmi známých a používaných písem nejen ve Velké Británii byl hodně velký úchylák. Dojde i na Guttenberga, vysvětlení patkového a bezpatkového písma, zkrátka nic nezůstane nezmíněno!

Během čtení jistě neodoláte a začnete si ve Wordu, Illustratoru, Corelu či Photoshopu prohlížet zmiňovaná písma, vyhledávat si zmiňované příklady a trochu do hloubky se zamýšlet nad tím, co jednotlivá písma znamenají, k čemu jsou vhodná apod. Určitě budete překvapeni, jaké množství zajímavých a zmiňovaných fontů nemáte k dispozici. Důvod je jasný – licence.

V knize je uvedena řada příběhů jednotlivých fontů, od vzniku mnoho století zpátky, přes postupné úpravy nebo modernizaci. Hodně fontů nese názvy jejich autorů a některé mají velmi zvláštní osudy, stejně jako jejich autoři. 

Velmi pěkné je povídání třeba o změně fontu, který používá IKEA nebo jaký font a proč používá londýnské metro či obecně městská doprava a značení. Stranou nezůstanou ani politické aspekty při výběru vhodného písma (americké volby, válečné Německo), ale také "Letraset" (fólie, které tlakem tužky nebo pera "vytiskly" připravené písmeno).

Nelze nezmínit ani parazitování na fontech, vytváření (ne)legálních klonů případně absolutní nepochopení licencování a to, že fonty se musí kupovat. U kvalitních to není žádná láce, což pochopíte, když se ponoříte do detailů - kolik variant, řezů, znaků by dnešní font měl obsahovat – často to jsou stovky znaků a náklady na jeho tvorbu mohou jít do milionů dolarů.

Dále v knize najdete zmínku i o fontu/logu Beatles či dalších hudebních hvězd, ale také poměrně rozsáhlý seznam nejméně povedených a/nebo neoblíbených písmech. Autor pojal informace o fontech zevrubně a tato kniha je opravdu výborným průvodcem světem písma.

Na konci najdete seznam webů zabývajícími se poskytováním fontů, ale také rejstřík všech zmíněných fontů, což se může hodit, pokud si chcete rychle připomenout, kde a jak se používá.