07.08.2016, Vladimír Klaus, navštíveno 4440x
Tuto knihu jsem si koupil snad až po roce od vydání a nic moc jsem od ní neočekával. A to bylo možná dobře, protože nakonec musím říci, že jde o nejlepší životopis, jaký jsem kdy četl. A nemám na mysli zrovna literární stránku, ale jeho osobu, jeho zážitky, nadšení, pevnou vůli, inspiraci, tah na branku atd. Ten člověk byl a je prostě neuvěřitelný. Vše začíná popisem dětství, mládí, rodiny a už tehdy bylo jasné, že bude vybočovat z řady. Dozvíte se proč šel na vojnu, zda ho to bavilo, proč tam závodil s tankem i co všechno dalšího tam prováděl a jak to nakonec celé skončilo.
"Nemůžeš růst, aniž bys dřel"
Je nad slunce jasné, že vždy věděl, co chce, jaký má aktuální cíl a dělal pro to úplně vše. Buď posiloval 5 hodin denně, aby byl opakovaně nejlepší na světě nebo se vrhnul do studia ekonomiky, aby rozuměl obchodům a podnikání nebo neúnavně a po celém světě propagoval svoje knihy nebo filmy. Zkrátka dělal to, co ostatní nedělají. Zvládnul cizí jazyk, vystudoval vysokou školu, investoval do nemovitostí.
V knize najdete hodně historek a zážitků i z natáčení dnes již klasických filmů, jako třeba Barbar Conan, Terminátor, Komando, Pravdivé lži... Dozvíte se ale také proč začal točit komedie, kdy se k němu Hollywood otočil zády a čím vším si musel při natáčení projít, kdo měl původně hrát Terminátora, nebo proč na vlastní svatbu přijel s vojenským sestřihem.
Samostatnou a poměrnou dlouhou částí je jeho politická kariéra. Ovšem i v ní dokázal velké věci, opět uměl jít proti proudu a snažil se ukázat, že republikáni i demokraté spolu mohou vycházet a v řadě věcí i aktivně spolupracovat a pomoci tak Kalifornii z krize. Ostatně tím byl příkladem zbytku USA, i řadě zemí či některým vládám z druhého konce světa.
Unikátním a příkladným je pak jeho vztah k rodině, dětem, manželce, (což se nakonec bohužel trochu zadrhlo), rodičům nebo kamarádům. A je zřejmé, že to fungovalo oboustranně! Vzájemná podpora i ve věcech, na které měli jiné názory, ať už politické nebo jiné, byla obdivuhodná. Vždy se snažil najít kompromis, učit se z chyb a chyby i veřejně přiznat.
Přistihl jsem se, že se při čtení knížky neustále usmívám, mám hodně energie a úplně se těším, až se zase vrhnu do práce nebo půjdu za sportem či už konečně vyřeším nějaký problém. Kniha končí výbornou kapitolou "Arnoldova pravidla", ve kterých je tolik pravdy, až z toho mrazí. A proto:
Zůstaňte hladoví, buďte užiteční, dělejte něco, jděte do toho ze všech sil!
Na odpočívání budete mít čas, až budete ležet v hrobě.