Co si (ne)pamatuju ze školních let aneb neuroplasticita v praxi

9. 6. 2020, Vladimír Klaus, přečteno 199x

Osobní rozvoj

Občas mě překvapí řada kamarádů, známých, ale třeba i lidí z médií, když na něco odpoví – no to jsme se přece učili ve škole. Vlastně vůbec nedovedu pochopit, jak si to mohou pamatovat. Že bych to já ve škole neměl, je (téměř jistě) hloupost, tak proč si to nepamatuju??? A nejde jen o dávné věci ze základky, ale klidně i ze střední či vysoké školy.

Dost dlouho jsem o tom přemýšlel a říkal si, že to bude zkrátka omezenou kapacitou (mého) mozku, špatnou pamětí, nedostatečným opakováním apod. Ale třeba je to i něčím jiným, možná kombinací více faktorů.

Jedním z vysvětlení je, že oni mají synapse pro danou znalost stále propojené a já už je dávno rozpojil. Jednak tu znalost nepotřebuju, ale hlavně potřebuju spoustu jiných znalostí. Pracoval jsem na stovkách projektů, zabýval se desítkami dalších činností, setkal se spoustou zajímavých lidí, přečetl jsem kvanta knížek, článků, odborných publikací, a to všechno zkrátka zabralo a zabírá místo. Synapse se přepojily "ze starých neužitečných věcí" na "nové, mnohem potřebnější".

A nejde jen o profesní život, ale i soukromý, kdy se potřebujete naučit, jak třeba pomáhat starším rodičům, pečovat o své zdraví a blbosti typu datum bitvy na Bílé hoře, co napsala Karolína Světlá nebo jak zní a k čemu jsou Maxwellovy rovnice, fakt nemají jakýkoliv význam. Pokud ho kdy vůbec měly. 😊

Vše se dá také lépe a odborněji vysvětlit přes neuroplasticitu. Mozek je tvárný i v dospělosti, stále se "přeprogramovává" podle toho, co děláte, čím se zabýváte, co studujete, zkrátka čemu věnujete hodně času a pozornosti. A já hodně času věnuji studiu nových věcí, pracuji na spoustě různorodých projektů, snažím se zabývat i dalšími "vedlejšími" zájmy, jako je grafika, hudba, sport, zdraví apod., takže mozek se mění dle toho a již dávno a zcela přirozeně vytlačil nepotřebné věci ze ZŠ/SŠ/VŠ.

Samozřejmě postupně ztrácím znalosti i z počátků podnikání, resp. projektů a technologií, které již dávno nepoužívám, protože už nemají význam, zanikly apod. V tomto ohledu se to až tak neliší od znalostí ze škol nebo obecně z dávnější minulosti.

V dnešní extrémně dynamické době je obzvláště potřebné být schopen se měnit, a nikoliv pouze disponovat zastaralými encyklopedickými znalostmi z minulého století.

Takže sice již nedisponuji řadou běžných znalostí, ale umím to, co potřebuji pro svoji současnou práci, život, koníčky. Dává mi to smysl a pomáhá být produktivní a užitečný. Ale zároveň obdivuji ty (a trochu jim i závidím), kteří zvládají obsáhnout staré i nové a současně nejdou jen po povrchu...

Zajímavé čtení: