Mých tisíc životů, Jean-Paul Belmondo

25. 8. 2018, Vladimír Klaus, přečteno 174x

Knihy

Jean-Paul Belmondo, Mých tisíc životů

Kniha mého oblíbence z dob základní školy. Kdo by nechtěl být jako on? Frajer, machr, polda i rošťák, zkrátka týpek, co všechno a s přehledem zvládá. A vše mu věříte a vždy mu fandíte. Zajímavé je, že on byl v podstatě šílenec, dobrodruh a kaskadér již od raného dětství. V jeho rolích to pak vlastně byl stále on, nemusel si na nic hrát, nijak se přetvařovat, a řada režisérů toho náležitě využila a nechala mu napsat roli na tělo. V podstatě všechny kaskadérské kousky navíc dělal sám, a to i v pokročilejším věku.

V knize najdete hodně zajímavých věcí, počínaje jeho dětstvím za války, přes počátky u divadla, ale také neúspěšné pokusy o dostání se na školu. Navzdory osudu a některým nepřejícným pedagogům se mu vše nakonec podařilo získat a to měrou vrchovatou. I když mu prorokovali, že nikdy nebude hrát s úžasnými ženami, vytřel zrak všem pochybovačům a nejen hereckým. Potkal se s hvězdami jako byla Claudia Cardinalová (se kterou vyváděl neuvěřitelné kousky), Sofia Lorenová, Ursula Andressová, Catherine Deneuve nebo Jacqueline Bisset.

Celou knihou se line také jeho vřelý vztah k rodičům, velmi šťastnému dětství (na rozdíl od jeho kamaráda Alana Delona) a celkově optimistickému vnímání světa.

Nelze opominout ani jeho zapojení do francouzské nové vlny, především díky režisérovi Godardovi, který snad úplně vše dělal jinak, než se mělo. Velmi zajímavé jsou i postřehy ze spolupráce s Lino Venturou či Jeanem Gabinem. A jeho přátelství a poťouchlé věci s Philipem de Broca? Škoda mluvit :-)

Kniha je chvílemi obtížněji čitelná, především proto, že jsou v ní zmiňovány francouzské reálie, herci a další okolnosti doby, která je nám už velmi vzdálená. Ale pokud toto překonáte, dostane se vám příběh, který rozhodně stojí za přečetní.